Většina lidí si myslí, že černá stavba vznikne tak, že v rozporu s územním plánem někdo bez povolení postaví dům. Na Slatinách jde ale o něco jiného. Mnohé z místních domků byly postaveny v roce 1926 se souhlasem úřadu jako nouzové, protože dráhy měly v případě potřeby právo rozšířit železnici, která je v blízkosti Slatin. Když majitelé domků žádali v roce 1937 o kolaudaci, úřad to odmítl s tím, že pozemky, na kterých domky stojí, nejsou rozparcelovány. K tomu došlo v roce 1944. Jenže ke kolaudaci opět nedošlo, protože skončila válka. A záhy nastoupili k moci komunisté, kteří chtěli celých 40 let kolonii zlikvidovat. Nepovedlo se jim to.

A tak mnohé domky stojí na Slatinách už 91 let, ale pro úřady jsou některé z nich pořád černou stavbou. Někteří lidé si domky koupili k bydlení, a pokud si je opravili (i když je v místě už 18 let stavební uzávěra), musejí žádat o dodatečné stavební povolení a výjimku ze stavební uzávěry. Tu ovšem nedostanou. Jde přece o černé stavby, tedy o stavby, které nebyly zkolaudovány, bez ohledu na to, že jejich výstavba byla roce 1926 povolena. Kruh, z kterého nelze vystoupit. —

Maria Křepelková, členka petičního výboru Za zelené Slatiny