Od dvacátých let rostla v podmáčeném území Slatinského potoka, v trojúhelníku území Strašnic, Záběhlic a Michle dělnická kolonie Na Slatinách. V meziválečných dobách žilo v nouzových domcích až 2.000 obyvatel. V období socialismu se charakter kolonie začal měnit. Řada obyvatel nechala svá obydlí zbourat a vyměnila je za přidělené byty například na Jižním Městě. Stálé obyvatele tak postupně nahrazovali zahrádkáři.

Důležitější však bylo, že území Slatin během socialismu obrostlo souvislou zástavbou nových městských čtvrtí. Pozemky, které se za první republiky nacházely na okraji Velké Prahy, nyní aspirují na polohu v širším centru hlavního města. Slatiny tak zákonitě vzbuzují zájem urbanistů a představují největší rozvojové území v metropoli.

V případě Slatin je ale rozvojem myšlen jejich zánik. Podívejme se na novou urbanistickou studii, kterou si objednala MČ Praha 10. Roztroušenou a živelnou zástavbu posledních skoro 100 let mají nahradit bloky budov v hustotě a půdorysu Vinohrad. Výškou si plánované stavby často nezadají s Pankrácí. Otázka je, kdo má o takový rozvoj zájem? Jak se na tyto plány dívají vlastníci pozemků a obyvatelé Slatin? A jak se k nové zástavbě staví obyvatelé okolních Vršovic nebo Strašnic? Nejvíce pozemků v zamýšleném rozvojovém území je stále ve veřejném vlastnictví ať už státu nebo města. Máme tedy do toho co mluvit všichni. Nově plánovaná čtvrť pro až 30.000 obyvatel nepochybně ovlivní dopravní situaci v širokém okolí.

Na podzim minulého roku radnice přestavila urbanistickou studii veřejnosti. Kromě připomínek občanů na veřejném slyšení zaslalo svá stanoviska dalších 30 subjektů. Jako obyvatelé sídliště Slávie jsme připomínkovali především rozšíření nově zastavěného území o sportoviště za fotbalovým stadionem v Edenu. Autoři studie si svévolně rozšířili městskou částí definovaný obvod zájmového území o veškerá sportoviště od stadionu Eden až po atletický a zimní stadion a sportoviště nahradili bytovou zástavbou.

Druhou naší hlavní připomínkou byla samotná mohutnost zástavby v hustotě i výšce. Dle pracovníků Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) se mělo jednat maximálně o 15.000 nových obyvatel. Studie MČ Praha 10 však představila plán nového města pro 30.000 obyvatel. Co však studie nepředstavila je řešení osobní automobilové dopravy. Jaké komunikace tuto novou zátěž obslouží? Slatiny jsou vklíněny mezi ulice Bohdaleckou, Vršovickou, Průběžnou, V Korytech a Jižní spojku. Všechny již při současné zátěži ve špičkách stojí.

Na veřejném projednání autoři studie žádné řešení problému nenabídli. Pouze vyjádřili svůj názor, že za 30-50 let se rozšíří sdílené vlastnictví automobilů nebo se vlastnictví aut výrazně omezí. Což je argument na úrovni věštění z křišťálové koule.

S čím naopak jako obyvatel Vršovic nemám problém, je snaha radnice podpořit vybudovaní dvou dalších železničních stanic Eden a Zahradní Město. Zajímavé by bylo i zprostupnění území rušeného seřadiště. Dnes můžete bariéru železnice legálně překonat jen podjezdem u stadionu Slávie nebo až o 2 km dále ulicí V Korytech.

Autoři urbanistické studie řadu připomínek občanů i spolků zapracovali a upravenou studii letos v květnu opět představili veřejnosti. V novém plánu tak zmizela konfliktní zástavba sportovišť Slávie a rozšířily se plánované zelené a oddychové plochy na Slatinách. Studie však nadále počítá s vysokou hustotou zástavby, na rozdíl od plánů IPRu nezahrnuje sjezd z Jižní spojky a snaží se tedy  lokalitu obsloužit jen s použitím současných komunikací.

Na prvním veřejné projednání upravené studie v květnu dorazila i řada vlastníků pozemků a obyvatel přimo ze Slatin a ukázalo se, že jejich stanoviska ke studii budou mnohem rozmanitější než přání obyvatel okolních čtvrtí. Evidentně existují obyvatelé, kterým vyhovuje současný stav, váže je k lokalitě řada vzpomínek a byli by rádi, kdyby zde mohli v podobném prostředí vyrůstat i jejich děti. Dále je zde skupina, které zcela objektivně vadí stavební uzávěra, která jim brání v elementárním rozvoji svých nemovitostí. Za současného stavu nemůže dojít ani k opravě jediné přijezdové komunikace. A třetí skupinou jsou obyvatelé, kteří jsou si vědomi potenciální hodnoty svých pozemků.

V případě zástavby v takovém měřítku, jakou předpokládá současná studie, bude hodnota pozemků začínat na 5.000 Kč za metr čtvereční. Pak chápu vlastníky, kteří se ozývají, když na jejich pozemcích, kde doteď byla stavební uzávěra, radnice plánuje rybník.

Nebude lehké korektně vypořádat všechny tyto připomínky. A dosáhnout shody všech zúčastněných vlastníků je nemožné. Proto na jednu stranu oceňuji, že se ÚMČ Praha 10 pustil do řady veřejných slyšení, ale vzhledem k rozsahu plánované zástavby a množství lidí, které to zasáhne je to nedostatečné. Radnice má stále velké rezervy v informování obyvatel. Pozvánka na první veřejné projednání se na facebooku města objevila až v den konání akce. Aktualizace studie a přehled připomínek nebyl předem zveřejněn. Z květnového setkání jsem navíc nabyl dojmu, že se slatinští obyvatelé dozvěděli o záměru většinou až po podzimní sérii projednávání. Nebylo také na podzim jasně určeno komu a do kdy je možné připomínky k záměru posílat. Jsem si jistý, že i díky tomu přišlo jen 30 reakcí veřejnosti, což je vzhledem k rozsahu záměru velmi nízké číslo.

V případě realizace studie v plném rozsahu se počet obyvatel MČ Praha 10 může zvětšit o jednu čtvrtinu a nárůst počtu automobilů pozmění dopravní situaci pro další minimálně polovinu obyvatel Prahy 10. Pokud tedy radní Bohumil Zoufalík na veřejném představení studie mluvil o projednání zastupitelstvem už v letošním září, pak je to jednoznačně uspěchané. Tak zásadní změna by si zasloužila celoplošné dotazníkové šetření jako v případě otázky parkování či rovnou uspořádat místní referendum.

Pavel Hájek, květen 2017

Nahoru