V prvním souboru zpráv o jednání poradních a iniciačních orgánů Rady (komise) a Zastupitelstva (výbory) - zde - jste se mohli dočíst o jejich členech, působnosti a předpokládaných bodech k projednávání. V průběhu jara se jejich práce pořádně rozeběhla, proto se i členové Vlasty, kteří v nich hájí veřejný zájem, v této druhé várce trochu rozepsali. Místy to ale je přímo napínavé! (Na pokračování se můžete těšit na začátku července.)
15. 3. 2015 Výbor životního prostředí (VŽP): iniciativní dotazy v zájmu občanů
Druhé jednání výboru životního prostředí mělo ryze praktický průběh, kdy přítomní členové přijímali usnesení, která převážně vzala na vědomí probíhající aktivity v naší městské části týkající se problematiky odpadů a témat s tím souvisejících.
Zastupitelé byli informováni 1) o otevření nového sběrného dvora v ulici Dřevčická, 2) o projektu MČ P10 na rozšíření kompostérů (za výrazné podpory Státního fondu životního prostředí) mezi občany, 3) o zapojení úředníků do akce „Ukliďme Česko“, 4) o navyšování svozu komunálního odpadu a 5) byla také probírána problematika bezdomovectví ve vztahu k čistotě veřejných prostranství. U tohoto bodu Milan Maršálek, člen výboru za koalici VLASTA, zmínil pozitivní příklad z poslední doby, kdy na nedaleké Praze 9 poskytli místním lidem bez domova vysloužilé stavební buňky. Obyvatelé místo i jeho okolí pravidelně uklízejí a zapojují se i do dalších sezónních prací v okolí.
Dále za zmínku stojí započatá debata k projektu „Strom za každé narozené dítě“, kde se předběžně diskutovala modifikace projektu z důvodu nedostatku míst pro nové stromy.
V bodě „Různé“ + iniciativní návrhy členů byla na žádost Milana Maršálka pozvanými úředníky shrnuta aktuální situace ohledně areálu „Skládky Řezáč“, která se nachází nedaleko Malešického náměstí a místní občané mají s provozovatelem neshody z důvodu vlivu provozu skládky na okolí. Pro následující výbory bylo naším zastupitelem požadováno informování členů výboru k ještě problematičtější lokalitě Květ, na Zahradním městě, kde je plánována velká výstavba, a to za hlasitého nesouhlasu místních obyvatel.
23.3. 2015: Zastupitelstvo (a předcházející Finanční výbor) ukázalo, že o rozpočtu se na Praze 10 diskuze nepovede
Na projednávání rozpočtu na zastupitelstvu 23.3. jsme se pod vedením odbornice na veřejné rozpočty Lucie Sedmihradské opravdu pečlivě připravili – ve třech jsme prostudovali první návrh, který šel do finančního výboru, a všichni ve Vlastě jsme s rozpočtem strávili nedělní večer týden před zastupitelstvem. Každý z nás si pak připravoval vystoupení ke svému pozměňovacímu návrhu, takže to bylo dost práce a výsledek byl, minimálně v tuto chvíli, naprosto nulový.
Ano, přišli jsme s lehce provokačním návrhem seškrtat rozpočet kapitoly Kultura a projekty (tj. estrády na 50 milionů Kč a chtěli jsme snížit nezdůvodněnou investiční rozpočtovou rezervu z 206 na slušných 75 milionů Kč. Ostatní návrhy však v sobě neměly ani stopy provokace a rozhodně by si zasloužily alespoň malou diskusi.
Proč by finanční výbor nemohl projednávat změny rozpočtu, které provádí Rada MČ, tak jak se to běžně dělá v jiných městských částech?
Proč by finanční výbor nemohl sdělit Radě MČ své návrhy k rozpočtové dokumentaci? Třeba jsme jediní, kteří k ní mají výhrady, ale proč se o tom nemůže diskutovat?
Proč by zastupitelé nemohli dostávat průběžně informace o změnách rozpočtu provedených radou a proč musí čekat na zprávu o hospodaření k 30. září až do února dalšího roku? Jenže na Praze 10 se při jednání zastupitelstva na dotazy zásadně neodpovídá, že!
8.4. 2015: Zasedání k IT těsně předem zrušeno, neví se proč
Na zastupitelstvu (23.3.) se díky argumentaci opozičních zastupitelů podařilo stopnout obrovský outsourcing IT. Dohodlo se další projednávání v Komisi majetkové a ve Finančním výboru, včetně účasti IT expertů za jednotlivé strany (tj. dobrovolníků – odborníků). Hodinu a půl před mimořádným zasedáním FiV a KMN bylo obojí telefonicky zrušeno bez udání věrohodného důvodu. Čas přitom kvapí a dobré řešení pro IT nepočká.
20. 4. 2015 Výbor životního prostředí (VŽP): Jaká je skutečná role výboru ZMČ a jeho členů?
V pořadí třetí jednání výboru bylo příkladem toho, že velká část agendy městské části je z pohledu koaličního i opozičního zastupitele spíše věcné povahy. V relativním souznění jsme na výboru probrali několik technických údajů a vzali na vědomí informaci k probíhající revitalizaci parku u ZŠ U Vršovického nádraží, shrnutí počtu černých skládek, jenž se v posledních letech začíná úspěšně snižovat atd. Rád bych se ale pozastavil, jako opoziční zastupitel, zvolený za koalici VLASTA, která má ve svém programu „otevřenou radnici“, nad jednou pětiminutovkou tohoto výboru, která ve mně probudila několik dotazů. Zhruba v polovině jednání se na výbor dostavila skupina občanů ze spolku Bezpečný Květ ze Zahradního města, s cílem pozvat zastupitele na jednání jednoho místního SVJ a podat informaci o „blbé náladě“, kterou působí místní možná výstavba bytů nad obchodním centrem. Místo toho, abychom si jako zastupitelé občany vyslechli, tak byl koaličními zastupiteli do poslední tečky naplněn jednací řád (úsměvnou skutečností byl velmi rychlý odchod Mgr. Bohumila Zoufalíka, současného radního pro územní rozvoj, který asi s občany ze sídliště Květ hovoří nerad), a hosté nebyli přijati s odkazem na již schválený program jednání. Samozřejmě i já respektuji daná pravidla jednacího řádu, ovšem v některých momentech jsou zbytečně rigidní. Jako pozorovatelé by měla mít veřejnost přístup na všechna jednání zastupitelů, bez ohledu na ohlášení dopředu. Pracovní dobu si lidé většinou neurčují sami, tak i zájem přijít na část jednání by měl být přijat pozitivně a ne „oceněn“ slovy „přijďte příště“. Výbory zastupitelstva by ze své povahy – převážně kontrolní a doporučující – měly být více otevřeným místem (a někdy i kolbištěm) názorů, nikoliv uzavřeným klubem několika zastupitelů, kteří jen přijímají usnesení „na vědomí“. Na vědomí je totiž zejména třeba dát informace veřejnosti. A to se na Praze 10 děje v míře omezené a koalice VLASTA proto dělá opoziční maximum pro změnu zaběhlých, ale velmi často již zkostnatělých, pořádků na vršovické radnici. (Dlužno dodat, že členové spolku vystoupili na květnovém jednání výboru). Ještě poznámka: Na Zahradní město na setkání s občany z onoho místního SVJ jsem spolu s kolegyní Renatou Chmelovou, která je členkou Komise územního rozvoje, dorazil také. Téměř hodinu jsme s místními debatovali o průběhu řízení EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) a možnostech a náležitostech zapojení občanů do připomínkování výstavby ještě před rozhodnutím a povolením. Jak stále opakujeme: pro nás dialog s občany volbami neskončil! Milan Maršálek, nestraník za koalici VLASTA
22. 4. 2015: Komise majetková a finanční výbor se shodly na prvním kroku pro dobré IT
Na prvním zasedání FiV a KMN s IT experty bylo přijato usnesení navržené O. Richterovou z koalice Vlasta: že je nejprve třeba projednat zadání dobré analýzy potřeb Úřadu pro oblast ICT (informačních a komunikačních technologií) a až poté může být vyhlášeno nové výběrové řízení na opětovné zpracování současného stavu a jeho možného pokračování (což už vypracovala, a zpackala, firma Padcom).
28. 4. 2015 Komise grantová (KG): 3 miliony na granty je málo!
Na svém druhém jednání měla Komise grantová na programu jednání o rozdělení finanční podpory v rámci grantového řízení pro tematické oblasti sociální, kultůru, sport a volný čas, protidrogovou prevenci a životní prostředí. Komisí bylo navrženo rozdělení částky 3 milionů korun (dle rozpočtu MČ P10), ovšem při celkovém požadavku 13 milionů! Jelikož se u komise jedná pouze o doporučující stanovisko pro radní i zastupitele, kteří finální návrh schválí nejspíš v červnu, nelze zatím dílčí rozhodnutí zveřejnit. V koalici VLASTA jsme však s celkovou částkou 3 milionů velmi nespokojeni: na březnovém jednání zastupitelstva při schvalování rozpočtu jsme pozměňovacím návrhem žádali částku na granty navýšit na celkových 6 milionů korun. Jsme přesvědčeni, že místní spolky i další instituce si zaslouží výrazně větší podporu, než některé marketingové akce pořádané městskou částí (ty často stojí horentní částky mj. kvůli různým estrádním vystoupením popových hvězd a hvězdiček) Prostřednictvím grantů by obec měla více podporovat lokální kulturu, menší sporty a volnočasové aktivity zdejších dětí a mládeže. I do budoucna budeme v tomto duchu předkládat pozměňovací návrhy.
18. 5. 2015 KMN a FiV k IT: chyběla kritéria pro hodnocení
Na druhém zasedání FiV a KMN došlo k přijetí návrhu zadání analýzy, ale chyběla kritéria pro hodnocení výběrového řízení. Dohoda zněla: předložit kompletní zadávací dokumentaci na dalším setkání 26.5. s tím, že experti mají vše konzultovat e-mailem
18. 5. 2015 Výbor životního prostředí (VŽP): Řešíme sídliště Květ a ptáme se na kácení
Květnové jednání Výboru životního prostředí se vedle běžné agendy (informace o podpoře zapojování sociálně znevýhodněných občanů do úklidu města či o problematice holubů ve městech – věděli jste například, že je jejich krmení zakázáno vyhláškou ? atd.) zabývalo situací na Zahradním městě, konkrétně lokalitou sídliště Květ. Uceleně o Květu píšeme v našich VLASTNÍCH NOVINÁCH, v kostce se jedná o výrazný nesouhlas místních občanů s rozsáhlou výstavbou, která by negativně ovlivnila místo jejich bydliště. Za občany (napodruhé se vystoupení občanů zdařilo – viz v deníčku výše) na Výboru vystoupil a shrnul aktuální situaci pan Mgr. Mikysek, ze spolku Bezpečný květ, který celou situaci pečlivě monitoruje. Zejména díky připomínkám občanů se podařilo, že záměr bude i nadále posuzován v řízení EIA (jde o posuzování vlivů na životní prostředí, pro něž se vyjádřila i MČ Praha 10, ale koalici VLASTA přijde zarážející fakt, že se spolek několika občanů dokáže kvalifikovaně vyjádřit na několika stranách, zatímco Úřad jen ve dvou odstavcích a ještě se zpožděním oproti daným lhůtám…). Nyní tedy je záměr investora záměr dále posuzován, občané (se kterými jsme v kontaktu), i my zastupitelé zůstáváme ostražití. V závěru jednání Výboru byla probírána problematika náhradních výsadeb a Milan Maršálek (Vlasta) u přítomných úředníků poptával některá problematická kácení, se kterými se na nás obrací veřejnost.
20.5.2015: Loterijní peníze ve své většině zůstanou mládeži
Ve středu 20.5.2015 se uskutečnilo páté zasedání sportovního výboru ZMČ Praha 10 (dále jen „VSP“). Nejdůležitějším bodem jednání bylo rozdělení finančních prostředků, jež na městské části doputují z MHMP jakožto odvod z loterií – jde o tzv. „peníze z hazardu“. V minulých letech systém fungoval tak, že oprávnění žadatelé neuváděli konkrétní finanční požadavky, ale kritériem pro výši podpory byl počet registrovaných mládežnických sportovců. Na tomto květnovém jednání výboru byly členům VSP předloženy dvě varianty, jak nejspíš naposledy loterijní peníze rozdělit. První zachovávala stávající model, druhá rozšiřovala okruh možných příjemců a svým principem se blížila „klasickému“ grantovému řízení – tj. o finančním příspěvku by nerozhodoval počet členů mládežnických organizací, ale zpracovaný projekt.
Zastupitel za Koalici VLASTA Milan Mraček při debatě jasně podpořil variantu A, kdy zdůraznil, že považuje za podstatnější, zda se organizace stará o výchovu mládeže ke sportu, než zda-li má ve svých řadách někoho, kdo je schopen dobře sepsat grantový projekt. Vyslovil se tak proti návrhu předsedkyně VSP Kateřiny Peštové, která navrhovala rozdělení částky téměř 7,6 mil. Kč tím způsobem, že by polovina byla rozdělena variantou A a polovina variantou B. K názoru Kateřiny Peštové (ČSSD) se zprvu klonily i Markéta Petrová (HBZ - „Zoufalíkovci“) a Tereza Hauffenová (ANO). Naopak za podporu setrvání u stávajícího stavu se vyslovili Lubomír Ledl (KSČM) a Jana Holcová (TOP09). Při nepřítomnosti senátorky a uvolněné radní Ivany Cabrnochové (SZ) tak byly názory vyrovnané.
Jak se členové VSP nechali přesvědčit? Především číslem: při stávajícím způsobu rozdělování peněz doputuje do organizací zhruba 1000 korun na jednoho cvičence. Milan Mraček (VLASTA) pak argumentoval, že se nedomnívá, že by bylo vhodné sebrat prostředky téměř všem 7 tisícům cvičenců a podpořit několik málo organizací, které dokáží sepsat nejlepší grantový projekt. Výsledkem debaty nakonec bylo rozhodnutí, že 7 mil. Kč bude rozděleno variantou A, 583 tis. Kč variantou B, přičemž přesné parametry budou na příští jednání VSP připraveny ÚMČ.
25.5. 2015 – Komise majetková: Co má být na Moskevské pod vršovickým Zámečkem?
Zajímavou otázku řešilo zasedání Komise majetkové a nebytových prostor (dále KMN) v dubnu (27.4.) a květnu (25.5.). Co se má stát s budovami ve svahu pod vršovickým Zámečkem? Jde o objekt bývalých veřejných záchodků, nyní opuštěný, ale situovaný na skvělém místě naproti Vršovickému divadlu MANA a velmi blízko tramvajové zastávky. Dále jde o dva bývalé obchůdky ve svahu pod hlavním vchodem do Zámečku (naposledy tam bylo papírnictví). Při diskusi na KMN se neustále vracela dvě témata: 1) kde končí působnost Komise územního rozvoje a kde začíná rozhodovat Komise majetková (např. kvůli provozním nákladům na údržbu či ostrahu podobných objektů) a 2) o co se můžeme při rozhodování opřít, a jak můžeme zjistit zájem a potřeby veřejnosti.
Asi nepřekvapí, že Generel veřejných prostranství, který by ukazoval rozdíly mezi klidovými, odpočinkovými zónami a místy, kde to má pulzovat životem, na Praze 10 stále neexistuje. Naprosto klíčové ale je, že stejně tak není k dispozici ani koncepce nakládání s obecním majetkem. Vedle malých, ale výrazně viditelných objektů tohoto typu, jsme si tak zvykli na skutečnost, že je roky prázdný např. KD Eden (mezi obchodním centrem Eden a radnicí Vlasta) nebo Kino Vzlet. Problémy takovéhoto formátu se, navzdory významné zátěži obecního rozpočtu, na KMN neřeší.
Vedle prázdných obecních budov je velkým tématem pro KMN i způsob pronajímání obecních nebytových prostor různým neziskovým a obecně prospěšným společnostem. Na Praze 10 je podporujeme ročním nájemným ve výši 200 Kč / m2 (politické strany mají nájemné jen o 20 Kč na rok vyšší), nemáme ale žádnou strategii, které prostory si jako obec chceme do budoucna nechat právě na skautské a pionýrské klubovny či jiné zázemí pro různé obecně prospěšné činnosti, a které by bylo vhodné prodat. Za koalici Vlasta se proto O. Richterová ptala, proč dvě organizace, Projekt integrace o.p.s. a Nezisková pomoc o.p.s., mají od města už roky pronajatých téměř 1000 m2 (uvádíme je společně, protože úzce spolupracují).
Vidíme velký rozpor v situaci, kdy jiné neziskové organizace přicházejí o prostory k provozování své činnosti, protože je město prodává a jiné v dané lokalitě k dispozici nemá, a tyto dvě neziskové organizace přitom tak výrazně podporujeme. Pro dobré rozhodování v KMN nutně potřebujeme vodítka, jak zohledňovat veřejný zájem a přitom nezabetonovávat současný stav – není fér podporovat pouze ty organizace, které kdysi měly štěstí a tento výhodný pronájem u nás v takovémto rozsahu dostaly. Koalice VLASTA proto mimo jiné připomínkuje nový Návrh zásad pronájmu obecních nebytových prostor. Navrhujeme např. zastropovat rozsah prostor, který mohou mít za zvýhodněnou cenu politické strany, na 80 m2.
26.5.2015: Komise pro územní rozvoj si neschválila program a nic neprojednala
Komise pro územní rozvoj se v květnu sešla podle plánu, měla projednávat řadu důležitých bodů. Poprvé se opozici (TOP09) podařilo zařadit na program i vlastní body a hned velmi třaskavé: koupě Bohemky a smlouva na Proluku. Na začátku jednání však radní Petr David (ANO) navrhl tyto body zařadit až na konec programu. S ním souhlasili pouze dva další členové komise (V.Novák/ČSSD a J. Čunátová/KSČM), stejně tak ale pouze tři členové (R. Chmelová/VLASTA, T.Pek/TOP09, J.Komrsková/SZ) souhlasili s původně navrženým programem. Důvod? Bylo jasné, že navržené třaskavé body se nestihnou projednat, protože o 2 hodiny později bylo svoláno mimořádné jednání komise majetkové k řešení ITC, kde měla být většina přítomných účastna. Neschválení programu znamená konec jednání – přesto chtěl radní David „neformálně“ předložené body probírat, což samozřejmě není podle jednacího řádu možné. Celému postupu pana radního nerozumíme a považujeme ho za maření času nás všech.
26.5.2015: KMN a FiV od radní Cabrnochové nedostali kompletní podklady – IT se opět odložilo
Na ranní výzvu koalice Vlasta byla 2,5 hodiny před třetím jednáním s IT experty konečně zaslána zadávací dokumentace výběrového řízení na analýzu potřeb v oblasti ICT – nutný a odsouhlasený podklad pro schůzku. Ale zaslaná dokumentace byla bez návrhu smlouvy a s vloženými částmi i výpustkami oproti textu, který předtím projednali experti. FiV návrh i přesto odsouhlasil, Vlasta a TOP se z těchto důvodů ale zdržely: KMN poté text neodsouhlasila (B. Zoufalík změnil názor a na rozdíl od FiV, kde hlasoval pro, se nyní zdržel). Na 2.6. bylo naplánováno další jednání.
Komise bytové politiky – o jakých žádostech a jakým způsobem jedná?
Program jednání Komise bytové politiky, kde je členem za koalici Vlasta Milan Mraček, mj. každý měsíc obsahuje rozhodování o žádostech žadatelů. Ty se dají rozdělit do několika skupin. Rozhodování komise je poměrně konstantní, a proto je možné se podělit o postřehy, které mohou být nejen zajímavé, ale pro žadatele i nápomocné.
U žádostí o poskytnutí stávajícího bytu (tj. u žádostí o prodloužení nájemní smlouvy na další období či na dobu neurčitou) se v případě bezdlužnosti žadatele komise vyslovuje pro žádost. Proti hlasuje v případě nájemníků, kteří neplní své povinnosti a nesnaží se svůj problém řešit.
Komise vychází vstříc i žádostem o poskytnutí menšího bytu výměnou za stávající byt a obdobně se staví i k žádostem o přidělení většího bytu. Naopak ne vždy se přikloní k žádosti o potvrzení výměny bytu. Komise považuje stávající trh s nájemními byty za dostatečný a pokud žadateli z jakéhokoliv důvodu nevyhovuje stávající byt, je možné, jak již bylo uvedeno, požádat o byt větší či menší.
Ve všech případech také komise souhlasí s přidělením či prodloužením nájmu bytů v MŠ/ZŠ školníkovi či školnici.
Na žádost o prominutí penále se komise snaží nahlížet s pochopením, pokud se jedná o žadatele v tíživé situaci, který dodržel splátkový kalendář a svůj dluh na nájemném zcela splatil.
Diferencovaně komise přistupuje k žádostem o přiznání dočasné slevy z nájmu. Pokud částečné zhoršení možnosti užívat byt vycházelo z rekonstrukčních prací, které ve výsledku zvyšují kvalitu bydlení (např. výměna oken), tak se komise staví proti žádosti. Pokud však jde o zhoršení kvality bydlení z důvodu havárie, ve své většině žádostem vyhovuje.
Komise vychází vstříc i žádostem o schválení stavebních úprav, které mají zlepšit kvalitu bydlení z prostředků nájemníků.