Zastupitelé Prahy 10 schválili 29. dubna nové Zásady pronajímání bytů svěřených městské části Praha 10. Začali jsme novou kapitolu nakládání s byty Prahy 10.

Co je třeba udělat

To, jak Praha 10 v minulosti nakládala se svými byty, jsme kritizovali už z opozice. Do rekonstrukcí nešlo dostatečné množství peněz z pronájmů a prodejů. Proto je také část bytů zanedbaná a mnoho bytů prázdných.

Snadnější bylo byty prodávat a získané peníze investovat do jiných projektů. Chyběla ucelená koncepce nakládání s obecními byty a stejně tak pravidla pronajímání už nesplňovala nároky, které vedení Prahy 10 klade na systém pronajímání bytů svěřených městské části Praha 10 tak, aby byl co nejvíce transparentní, spravedlivý a umožňoval efektivní nakládání s obecními byty. Ke zlepšení situace s obecním bydlením na Praze 10 nedojde lusknutím prstu během pár měsíců. Zde jsou kroky, které podle nás povedou ke změně.

Mapování

Během prvního půl roku na radnici jsme zmapovali situaci v oblasti bytů na Praze 10. Pomáhala nám s tím kromě vstřícných úředníků městské části také Platforma pro sociální bydlení. Dozvěděli jsme se více o rozsahu a povaze bytové nouze na území Prahy 10. Odhadem na Praze 10 žije až 1760 osob v bytové nouzi. Na ubytovnách žije 118 dětí v 80 rodinách evidovaných pracovníky OSPOD a 39 občanů Prahy 10, s nimiž pracují sociální kurátoři. Pokud jde o sociální služby specializující se na podporu udržení bydlení a na zabydlování, není vytvořena systémová podpora pro osoby ohrožené bytovou nouzí.

Čísla a počty

Celkem je na území Prahy 10 podle posledního sčítání v roce 2011 téměř 53 tisíc obydlených bytů. Bytový fond městské části Praha 10 čítá 3347 bytů a několik ubytovacích jednotek. Z tohoto počtu bude 271 bytů k dispozici po provedení rekonstrukce. Několik desítek bytů je definitivně nevyužitelných kvůli technickému stavu, další jsou nevyužitelné kvůli právním sporům. Desítky bytů jsou neobsazené kvůli dědickému či exekučnímu řízení. Byty 1+1 a 1+kk tvoří zhruba 43 % celkového bytového fondu. Byty 2+1 a 2+kk tvoří asi 41 %. Jen 15,5 % bytového fondu tvoří byty 3+1 a větší[1].

První krok – změna pravidel

Dalším krokem po vstupním mapování byla revize pravidel pronajímání obecních bytů. Tato pravidla byla stará 12 let a založená primárně na principu losování. Chtěli jsme systém změnit z několika důvodů. Jednak mohla být některá kritéria považovaná za diskriminační z hlediska platných zákonů, jednak nám systém neumožňoval dát přednost těm, kteří pomoc v bytové nouzi potřebují nejvíce.

To se v posledních měsících ukázalo při projednávání žádostí na Komisi bytové politiky, které předsedá Veronika Žolčáková (VLASTA). Někteří žadatelé[2] byli vyřazeni na základě příliš nízkých příjmů a jiní pro nedostatečně dlouhou dobu trvalého pobytu na Praze 10 (přičemž např. žadatelé z ubytoven si ani trvalý pobyt na ubytovně zařídit nemohou).

Pokud jde o losování, zdálo se nám nedůstojné, že probíhalo např. na Kubánském náměstí, kde museli být žadatelé přítomni fyzicky po celou dobu losování. Pokud měli absenci a byli vylosováni, žádost propadla a losoval se jiný nájemník. Pokud byl žadatel nemocný, nebo nemohl přijít osobně z jiných důvodů, měl smůlu.

Nově jsou pravidla založena na bodovém hodnocení uchazečů. Principem je jednotná žádost na jednotném formuláři, která bude ohodnocena jednotným bodovým systémem. Tento systém umožňuje seřazení žadatelů dle předem daných kritérií v rámci jedné evidence do pořadníku. Na přední místa seznamu se tak dostanou lidé ohroženější z důvodu závažných zdravotních problémů, věku, přítomnosti dětí, délky bytové nouze apod.

Nová pravidla také počítají s procentuálním rozdělením bytů, které určuje Rada městské části na základě mapování ohrožených skupin obyvatel. Svou roční kvótu  dostanou senioři v rámci ústupového bydlení, mladí lidé v rámci startovacího bydlení, rodiny s dětmi či lidé, kteří k udržení bydlení potřebují pomoc sociálních pracovníků v rámci kvóty pro sociální bydlení.

Evidence žadatelů bude sloužit zároveň jako statistika o stavu bytové nouze a metoda vyhodnocování výsledků, což nám umožní v následujícím roce případně upravit kvóty pro rozdělení bytů tak, aby odpovídaly aktuální situaci.

Na zásadách spolupracovali koaliční partneři s Matějem Honem z Platformy pro sociální bydlení. Za základ jsme si vzali nově vzniklá magistrátní pravidla, která připomínkovalo i Ministerstvo vnitra. Své připomínky uplatnili úředníci z odboru bytů a nebytových prostor i z odboru sociálního. Komentář připojil i Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování.

Co nás čeká

Začínáme pracovat na vytvoření ucelené koncepce bytové politiky, která umožní vytvoření jednotného systému dostupného a sociálního bydlení nejen na dobu mandátu aktuálně vládnoucí koalice. Potřebujeme revidovat systém správy bytového fondu a snížit počet prázdných bytů. Naším hlavním cílem je změřitelné snížení počtu domácností v bytové nouzi. Věříme, že již na konci tohoto roku budeme mít v tomto ohledu dobré zprávy.

Více informací poskytne: Veronika Žolčáková, předsedkyně Komise bytové politiky, tel.: 774831116, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


[1] Zdroj: vstupní mapování Platformy pro sociální bydlení ve spolupráci s odborem bytů a nebytových prostor a odborem sociálním, leden – únor 2019

[2] Týká se výběrového řízení na pronájem bytů v Bytovém domě Malešice z roku 2018, jehož výsledky projednávala již nová Komise bytové politiky v prosinci 2018.

Nahoru